Psychika?

Anonymní zeptal se před 2 roky

Dobrý večer,  obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně našeho téměř desetiletého psa NO, se kterým si již nevíme rady.  Hlavní problém se objevil v srpnu roku 2016, kdy si náš pes (nejspíše) vykousal špičku ocasu, když jsme byli týden na dovolené a psa hlídala rodina (v domě, kde byl zvyklý žít od mala, nikoli v cizím prostředí). Toto se již dvakrát či třikrát v minulosti stalo, ale rána se bez problémů zahojila a nikdy z toho nebyl větší problém.  Mezitím jsem se v září téhož roku přestěhovala i se psem do ciziny, ale pes to i přes veškerá očekávání přijal perfektně a dle mého má náš nový domov velmi rád.  Tentokrát se však ocas nehojil, pes si jej neustále rozmlacoval, až mu i přes veškerou péči a snahu začal nekrotizovat, takže byl začátkem prosince 2016 ocas částečně amputován.  Rána byla krásná, čistá, měli jsme radost z toho, že už snad budeme mít my i pes pokoj. Bohužel si však po pár dnech nejprve natrhl jeden steh (při přepravě) a následně si na Štědrý den sám ocas rozlízal do masa, když jsem jej zaparkovala na místo v jiné místnosti, protože jsme si rozdávali dárky a nebyl tam dostek místa.  Následně jsem odjela na dva týdny do ciziny, kdy pes zůstal s mou rodinou doma. Po návratu jsem našla psa s vyloženě sežraným hnisavým ocasem. Tato zranění si způsobil i přes plastový límec.  Od té doby je to stále do kola. Každé cca 2-3 týdny si v nějaký nepozorovaný moment ocas sám vykousává až do masa. Někdy je to během pár minut, kdy jdu například vynést smetí, jindy po cestě autem. Poslední dvě události byly cesta autem z veteriny a cca dvouminutová příležitost, kdy jsem jen vyběhla před dům donést něco příteli do auta.  Už jsme z něj opravdu zoufalí. Za naší nepřítomnosti má vždy límec. V autě mu jej nedávám, protože se v kufru následně velmi špatně pohybuje a límec mu prostě překáží. Za naší přítomnosti límec nemá a je většinu času pod dohledem, ale i když není (vaření, koupelna, ..), tak si z 95% na ocas ani nevzpomene.  Ocas omývám heřmánkem několikrát denně, na noc má antibiotickou mast. Po zatažení rány mažu novou kůži krémem (Kamill či heřmánkový), aby se mu kůže nepnula a nesvědila ho.  Ï když už má ocas krásně vyhojený (leč s tenkou kůží), najde si příležitost a ocas si opětovně vykouše, ať děláme cokoli.  Když o tom přemýšlím, tak se mu cca před dvěma lety začalo měnit i chování.  Vždy to byl bezproblémový pes, kamarád se vším živým. Ani jako štěně nic nezničil.  Cca dva roky zpátky bezdůvodně napadl jiného psa, v prosince se situace opakovala s jiným psem, před cca dvěma měsíci nám rozerval pohovku, pod kterou mu spadl nový pískací míček (za jeho život běžná situace, že mu hračky padaly pod postel, skříň, ..), před měsícem na procházce s jiným psem se k němu choval velmi dominantně, leč druhý pes se od začátku choval podřízeně, a nakonec využil situace, kdy pes jakoby naběhl k němu (běžel za klackem), aby začal konflikt. A poslední zážitek je z minulého týdne, kdy jsme byli na procházce s jeho psí nejlepší kamarádkou. Ta v jeden okamžik neposlechla, tak ji majitelka vytrestala, načež ji můj pes šel vychovávat, což dělal běžně u všech psů včetně této feny. Fena se po něm však ohnala, což si nedal líbit (normálně tohle nikdy neřešil ani od cizího psa) a do feny se zle pustil, až ji způsobil ošklivou ránu na krku.  Minulý týden jsme u něj zjistili špatnou funkci jater (GPT 2,55).  Vůbec nevíme, co s naším psem dělat. Nechápeme, proč se tak chová a jak získat našeho bezproblémového parťáka zpět.  Prosím tedy o radu, co bychom ještě mohli vyzkoušet a udělat, aby se problém vyřešil.  Podotýkám, že se psovi věnujeme, chodíme ven 3x denně a má naší plnou péči i pozornost. Už jsme slyšeli úvahu, že je pes ve stresu, ale neumím si ani představit, z čeho by ten stres mohl mít..  Předem děkuji za jakýkoli nápad a přeji hezký zbytek dne.